Psalms 104:32 Cross References - BKR

³² On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

¹⁸ Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.

³ Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

¹⁶ Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

⁴ Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se. ⁵ Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země.

⁷ Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

⁵ Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.

¹ Ó bys protrhl nebesa a sstoupil, aby se od přítomnosti tvé hory rozplynouti musily, ² (Jako od rozníceného ohně rozpouštějícího voda vře), abys v známost uvedl jméno své nepřátelům svým, a aby se před tváří tvou národové třásli;

²³ Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na nebe, není na něm žádného světla. ²⁴ Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové pohybují se. ²⁵ Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo. ²⁶ Hledím-li, a aj, pole úrodné jest pouští, a všecka města jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho.

²² Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.

⁸ Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?

⁵ Hory se třesou před ním, a pahrbkové se rozplývají, země pak hoří před tváří jeho, i okršlek zemský a všickni, kteříž přebývají na něm. ⁶ Před rozhněváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hněvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheň, a skály vyvracejí se před ním.

⁵ Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho. ⁶ Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.

¹⁰ Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.

³ I řekli po druhé: Haleluiah. A dým její vstupoval na věky věků.

¹¹ I viděl jsem trůn veliký bílý, a sedícího na něm, před jehož tváří utekla země i nebe, a místo jim není nalezeno.