Bible verses about "destruction" | BKR

¹ Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského, ² Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti, ³ K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest, ⁴ Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost. ⁵ Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější, ⁶ K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich. ⁷ Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni. ⁸ Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své. ⁹ Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému. ¹⁰ Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj. ¹¹ Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se; ¹² Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; ¹³ Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží; ¹⁴ Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni: ¹⁵ Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich; ¹⁶ Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve. ¹⁷ Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva, ¹⁸ Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým. ¹⁹ Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje. ²⁰ Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj. ²¹ V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka: ²² Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění? ²³ Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá. ²⁴ Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval, ²⁵ Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili: ²⁶ Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte, ²⁷ Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení. ²⁸ Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne. ²⁹ Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili, ³⁰ Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým. ³¹ Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou. ³² Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je. ³³ Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

¹⁰ Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

² Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho. ³ Oheň předchází jej, a zapaluje vůkol nepřátely jeho. ⁴ Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se. ⁵ Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země. ⁶ Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové. ⁷ Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.

⁹ Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osidlo, a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřižují lidi v zahynutí a v zatracení.

¹⁹ Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto bůh jest břicho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.

¹⁶ Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

²⁸ A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.

¹³ Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. ¹⁴ Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.